Historie
Velký Týnec

Je obec ležící v okrese Olomouc, při soutoku potoků Týnečky a Beroňky necelých 8 km jihovýchodně od Olomouce. Počet obyvatel v současnosti činí cirka 2 864 obyvatel.

Týnec byl původně vsí, a až od 16. století byl pojmenován Velký Týnec. První zmínky o Týnci pocházejí z r. 1207, kdy král Přemysl Otakar I. daroval klášteru sv. Augustina v Olomouci tři popluží patřící k Týnci. Ves byla tzv. zeměpanským (královským) územím zbožím a jako taková se znovu připomíná v r. 1274 a 1288, kdy ji převzal do dočasné zástavy olomoucký biskup Dětřich z Hradce (1281 – 1302).

Roku 1361 postoupil markrabě Jan ves Týnec olomoucké kapitule a poté zde sídlil jeden z kanovníků, když jako první je zmínka o zdejším dvoře až okolo roku 1376 spolu se jménem Vojtěcha z Otaslavic. Tvrz, která stále vedle dvora, je zmíněna až v roce 1457 při sjednání smlouvy mezi kapitulou a olomouckým měšťanem Zichem o pronájmu týneckého dvora. Následně v 15. a 16. století sídlili na tvrzi nájemci dvora a když kapitula převzala dvůr do vlastní hospodářské správy, byl zde šafář a další vrchnost.

Až okolo roku 1752 dal kanovník František Řehoř Giannini již notně zchátralou tvrz přestavět, přičemž práce na ní měl na starost stavitel Antonín Morwitzer. Opravená tvrz byla zhruba o 13 později překvapivě stržena, a na jejím místě dal Gianniniho nástupce kanovník hrabě Karel Martincevystavět pozdně barokní zámek. Tato stavba byla řešena olomouckým stavitelem Pavlem Práškem spolu s tesařským mistrem Janem Lantzem. Stavba roku1779 částečně vyhořela, původní projekt tím ukončen, ale při jeho opravě dal prebendář Matyáš Butz z Rollsberku otevřený nádvorní ochoz opatřit okny proti dešti a nepohodě.

Zámek

Tedy zůstal jednopatrový, s obdélným půdorysem a šestnácti okenními osami, s malými bočními křídla směrem do nádvoří. Fasáda zámku je zdobena pouze lehce – kordónovými římsami. V ose rizalitu se nachází vjezd s portálem a po jeho obou stranách vstupy do trojlodní vstupní síně, když vjezd je zaklenut křížovými klenbami. Shodně řešené klenby nalézáme i v chodbě, jež se vine po celé délce nádvorní strany zámku, která byla před požárem výše zmíněnou původně otevřenou lodžií. Do prvního patra zámku vede trojramenné schodiště, a prostory v patře mají ploché stropy.

V zámecké zahradě je obdélníkový letohrádek, který je obrácený průčelím do zahrady. Letohrádek má průčelí zdobeno pilastry a vchod s kamenným ostěním, když nad římsou je umístěn s nástropní malbou s výjevem Vergilia s lyrou a čtyřmi ročními obdobími doplněné latinským hexametrem „Praecepta, et in alvo, cui flores ornate adunata fuerat sub eo“, jež v překladu zní: „Ten vládne a pase, jejž zdobíš květinami na něj kladenými.“

Pod olomouckou kapitulu spadal Velký Týnec až do druhé pozemkové reformy roku 1948. Poté se zámek stal majetkem MNV Velký Týnec a sloužil správním potřebám obce, přičemž je sídlem obecního úřadu i v současné době, když je zde mimo jiné otevřena Restaurace Na Zámku, kam vás srdečně zveme.